Všeobecně V následujícím textu popisuji hezký a užitečný program pro nadšence pracující s amatérskými satelity (Oscarmany). Program autor (Brent Boshart) uvedl na trh v roce 2018. Program je tedy poměrně nový (na rozdíl od stařičkého SW Nova for Windows). Zkušební verzi lze stáhnout na https://www.heavenscape.com/index.html Základní vlastnosti 1. Program počítá a zobrazuje dráhy satelitů i astronomických objektů (včetně Měsíce, Slunce). 2. Snadno nastavíme své stanoviště vložením našich zeměpisných souřadnic a nadmořské výšky. 3. Snadno nastavíme import TLE keplerovských dat ze souboru nebo ze serveru. 4. Následně už jen počítáme, zobrazujeme, predikujeme. 5. SkyTrack je software navržený pro použití s astronomickými montážemi kompatibilními s ASCOM. 6. Hlavním využitím programu je sledování satelitů obíhajících Zemi, ale program zahrnuje některé užitečné nástroje pro amatérské astronomy. 7. SkyTrack využívá ovladače ASCOM a také obsahuje některá starší rozhraní z původního softwaru Satellite Tracker. Na této úvodní stránce jsem stručně popsal některé základní vlastnosti, které se týkají bodů 1. až 4. Vlastnosti jsem ověřil na instalované trial verzi. Program mě natolik zaujal, že jsem si za pár dolarů objednal licenci plné verze. Na této stránce úmyslně vynechávám část, která se týká řízení astronomické montáže. Již několik let používám ke směrování maličkých antén astronomickou, naváděnou montáž (ASCOM kompatibilní), kterou ovládám softwarem SynScanPro (staženo ze stránek výrobce). Proto se chci k tomuto tématu vrátit a uvést důležité detaily a zkušenosti.   Práce s programem SkyTrack (v bodech 1. až 4.) Po spuštění jsou v úplně levém slouci data o stavu astronomické montáže. Tuto část dnes vynechám, ale později se k ní vrátím. Hned vedle se nacházení důležité záložky Satellite Tracking, ..., Orbital Data, ...,  Astronomical Object, ..., Setup, ... . Pod nimi jsou mapy: 1. Radarové zobrazení 2. Mercatorovo zobrazení Mapy mají v pravém horním rohu značku, na kterou lze kliknout. Mapa se následně zobrazí v samostatném okně, jehož velikost lze měnit. Vpravo vidíte radarové zobrazení s dráhou satelitu RS-44, s předpovědí přeletu (Pass Prediction). Proti tomuto zobrazení mám drobnou výhradu - jde o zobrazení, kde je zaměněn východ se západem (East-West). Já jsem zvyklý na zobrazení (ve směru hodinek): N-E-S-W, ale z nějakého, mě neznámého důvodu někteří uživatelé preferují a  používají pořadí: N-W-S-E. Některé programy (Nova for Windows, Gpredict) to umí přepínat. U SkyTrack jsem přepínač nenašel. Rychle si však na to zvyknete a dá se s tím žít. Dole, pod textem vidíte obrazovku se základním rozložením zobrazení po spuštění programu. Ještě níže je detailní zobrazení Mercatorovy mapy (Je to mapa v úhlojevném zobrazení, jde o takové zobrazení, kde hodnoty úhlů mezi rovnoběžkami a poledníky mají stejnou vzdálenost. To oceňují především lidé, kterým mapy slouží k navigaci. Zobrazení však děsí různé politické aktivisty, protože zobrazení zkresluje velikost ploch. Afrika, která je ve skutečnosti veliká, je zobrazena na mapě v mercatorovo projekci příliš malá. Rusko a polární oblasti jsou zobrazeny jako obrovské). Na mapě je zobrazen průmět dráhy zvoleného satelitu, poloha satelitu (modré kolečko), poloha mého QTH (sotva rozlišitelný maličký křížek).
Na Mercatorově mapě jsou vpravo dole dvě zaškrtávací políčka a tlačítko. Jedním zaškrtnutím změníme zobrazení mapy jako ortografické. Směr pohledu na zeměkouli je od satelitu směrem do středu země. Toto zobrazení asi nejde měnit (nebo jsem nepřišel na to, jak). To znamená, že na takto pojaté ortografické mapě vidíme oblast pokrytí signálem jako kruh, jehož hranice je znázorněna přesnou kružnicí a mapa nám ukazuje pouze viditelný kus zemského povrchu. Mě to vyhovuje a pro program jde o podstatně jednodušší práci, než vykreslovat detaily v interaktivním 3D modelu. Je to přehledné. Vlevo pod mapou jsou hodnoty AOS a LOS pro vybraný satelit. Na uvedeném zobrazení je tlačítko "Satellite Tracking tab". To nás vrátí do základního zobrazení, konkrétně do tabulek pod mapami. V základním zobrazení, v tabulkách pod mapami provádíme několik elementárních věcí, především vybíráme k predikcím požadovaný satelit. Vidíme okamžitě elevaci všech vybraných satelitů. Po přepnutí záložky vidíme aktuální přelety, očekávané přelety. Na další záložce jsou vypočtené predikce přeletů pro vybraný satelit. Predikce je na mapě zvýrazněna textem v červeném poli na mapě. Základní nastavování Stanoviště V programu musíme nastavit stanoviště pozorovatele. Já nastavuju zeměpisnou šířku, délku a nadmořskou výšku stanoviště vypočtenou z lokátoru nebo z GPS dat (mimo nadmořské výšky, tu beru vždy z map). Nastavení QTH - viz snímek obrazovky pod textem. TLE data Co to jsou TLE data, jsem napsal zde. TLE data lze načíst ze staženého a uloženého souboru AMSAT. Program čte bez problémů i soubor upravený editorem Kep. element extractor z programu Nova for Windows. Nedávno došlo k omezení provozu serverů Celestrak a ke změně způsobu poskytování dat. Instalovaná verze programu byla nastavena na starý způsob práce se serverem Celestrak. Proto jsem se nastavení na Celestrak nevěnoval. Nastavení TLE - viz další obrázek dole.
Práce s "Astronomical Object" Práce s Astronomical Object je klenotem popsaného programu. Všimněte si bohatého menu. V tomto menu jsem vybral položku Solar System. V levé tabulce vidíme planety, včetně měsíce a sluníčka. Jednoduchou kontrolou zjišťuji, že vypočtené hodnoty azimutu a elevace sedí. U vybraného objektu vpravo v tabulce vidíme základní data o objektu. Níže jsou příklady pro Měsíc a Slunce.   Jednoduchá laická kontrola Pro práci s astronomickou GoTo montáží používám jednoduchý ovladač, který byl dodán s montáží nebo dodaný software od výrobce montáže. Tento SW se jmenuje SynScanPro.exe. S mojí montáží funguje výborně. Pro první laickou kontrolu jsem vyzkoušel výpočet azimutu a elevace Sluníčka - viz obrázek dole. Vypočtené hodnoty sedí. Proč program SkyTrack? Koncepce mých malých satelitních a QRPP EME staniček je založena na malých anténách, které vyžadují přesné směrování. Přestože jsem nikdy neudělal přesnou definici "malé" SAT/EME stanice, mám několik kritérií. Anténa musí být tak malá, abych s ní prošel mezi futry dveří na balkón a tak lehká, aby s ní dobře točila malá astronomická montáž (malé montáže mají nosnosti kolem 5 kg). Pokud nám jde o EME, pak dodaný ovladač montáže nebo SW SynScanPro vše vyřešil za nás. A to s neuvěřitelnou přesností (prostudujte si v manuálech, jak jemné kroky mají malé fotografické GoTo montáže). Nepatrně složitější je situace, pokud chceme pracovat se satelity. To nám však řeší právě popsaný software SkyTrack. Já si však popis nechám pro další volné pokračování k tématu, jak jsem v úvodu napsal. Ale, jde o základní odpověď, proč utratit asi USD 10 za tento software. Poznámky: 1. Než jsem se dostal k tomu, abych si stáhnul, nainstaloval a vyzkoušel SW SkyTrack, používal jsem pro sledování satelitů LEO právě zmíněný SynScanPro. Protože jde o astronomickou montáž, SynScanPro neumí dělat s TLE keplerovskými daty. Nicméně, do programu lze nacpat sledování vlastního objektu, u kterého lze zadat hodnotu RA a Dec. SynScanPro je program, jehož okno je otevřené vlevo vedle kna SkyTrack. Nicméně, k praktické zkoušce, například se satelitem CatSat a jeho převaděčem jsem se nedostal: Pokud se v budoucnu objeví více satelitů s převaděči C/X (5.6 GHz/10.4 GHz), pak mě to velice láká k vytvoření malé staničky, založené na SDR Console, SDR Libre (nebo Adalm Pluto), s konverzí pomocí LNB satelitního TV konvertoru (jako na QO-100), se směrováním malé paraboly a planární anténky na astronomické montáži s pomocí SkyTrack. A to už odpovídá mé představě o malé staničce. 2. Ještě dřív, než jsem si koupil astronomickou GoTo montáž, používal jsem velice vidlácké provedení SAT rotátoru. Rotátor poháněl motor, u kterého šla nastavit rychlost tak, aby odpovídala době jednoho oběhu satelitu (prvek pro nastavení rychlosti v mém programu má pole k zadání hodnoty "Mean motion", kterou beru z TLE). Montáž se nastavila tak, že se antána dala do elevace = 0°, azimut se nastavil na hodnotu azimutu při AOS a deska s rotátorem se sklopila na úhel maximální elevace pro sledovaný přelet. Např. RS-44, orbit 30010, nastavujeme: azimut AOS: 351°, max elevace 40° a mean motion jsem naklikal: 12.797. Proces sledování jsem pustil tlačítkem v čase AOS. 3. Ještě dřív, než jsem si vyrobil rotátor s řízenou rychlostí, používal jsem malý rotátor pro TV antény (prodával se asi za 1200 Kč). To už je opravdu supervidlácké provedení chudého amatéra. Tato montáž se nastavila tak, že jsem opět sklonil desku s rotátorem o úhel maximální elevace, následně nastavil anténu do nulové elevace, azimut na hodnotu AOS a počkal jsem si, až nastane AOS. Od tohoto okamžiku jsem čas od času otočil kolečkem tak, aby anténa přibližně sledovala dráhu satelitu. Ano, řešení je vidlácké, ale v pásmu VHF/UHF se dalo v pohodě pracovat. Na mikrovlnném CatSat by to takto nešlo. Ale pro UHF to pořád bylo řešení lepší, než mít anténu ve fixní elevaci a točit jen v azimutu. Pro ruční točení kolečkem (čas od času) jsem si taky někdy spočítal tabulku, kde byl uveden čas a poloha kolečka ve stupních. Takže příště sem přidám odkaz na popis programu s řízením astronomických montáží kompatibilních se standardem systému ASCOM pro tracking satelitů.