|
Vše začalo u velkého příhradového stožáru,
u směrovek a u QRO.
Jenže, poblíž příhradového stožáru jsem nainstaloval malý trubkový
stožár, který sloužil k testování malých antén s malou aperturou,
malých vertikálních antén a
magnetických smyček.
Pro drátové antény byl často jednou z podpěr velký stožár.
Později bylo instalováno více trubkových stožárů. Ne všechny měly
dobrý zemní systém.
Vyzkoušel jsem celou řadu vynikajících antén. Vyrobených i koupených.
Ty koupené jsem zde seřadil podle
oblíbenosti:
Vertikální antény:
1.
Cushcraft R5;
2. GAP Eagle;
3. Hy Gain AV-640;
4. GAP Titan,
podrobnosti také zde:
https://www.sidlo.com/KV_anteny/GAP_install.htm;
Malé antény:
Nechci
zapomenout ani na anténu MLA, kterou si budu kupovat podruhé.
Směrové antény:
1. Eco Antenne Italy, tribander 14, 21, 28 MHz; vyhovovala mi víc, než
pětipásmová s rotačním dipólem.
2. vícepásmový Quad, bohužel nebyl rozměrově stabilní, byl citlivý na
přesné naladění, měl poměrně malou šířku pásma.
3. Cushcraft MA5B.
4. LPDA 14 až 28 MHz, pravý opak quadu, byla vždy dobře naladěná, bylo
to monstrum a byla to anténa s parametry dvouprvkové Yagi.
Zde nesu její
ráhno.
Ve skutečnosti to začalo motivací (2 aspekty):
1. Sebevzdělávání - najít detaily a vysvětlit sám sobě, jak antény
fungují.
2. Legrace s rádiovými vlnami. Fascinovalo mě, s jak nepatrnými výkony
na straně jedné, lze komunikovat po celém světě a dělat
mezikontinentální spojení, zejména,
když se použijí moderní druhy provozu. A udivovalo mě, jaké
QRM, jakou úroveň nežádoucích signálů v éteru jsou schopné
vyprodukovat různé technické systémy i sami radioamatéři.
Legrační období bylo, když jsem míval na
stožáru nějakou testovanou směrovku.
Téměř každý den, když jsem přišel z práce domů, tak mě nesmírně
zajímalo, zda udělám nějakou novou brazilskou nebo argentinskou
stanici. Jenže jsem v odpoledních hodinách ze stejného směru slyšel i
stanice australské a novozélandské. Šíření tzv. dlouhou cestou.
Tenkrát jsem zjistil, že s těmito některými stanicemi jsem spojení
zrealizoval bezprostředně, s jinými po krátké době. Potřeboval jsem
vědět, proč to tak je. Pokud jsme QSO udělali po nějaké době, tak
protistanice používala směrovou anténu. Chvíli trvalo, než se
přesměrovala na přímou cestu, kde mě samozřejmě neslyšela a pak zpět.
Všiml jsem si, že stanice, které udělaly spojení bezprostředně, byly
vybavené vertikální anténou. Tahle skutečnost upoutala mojí pozornost,
kterou jsem vertikálům později věnoval. A také jsem zjistil, jak
opravdu moc jsou vertikální antény ovlivňovány okolními předměty, jako jsou
stožáry, hromosvody apod.
Často se setkávám s dotazem, zda je lepší vertikální anténa nebo
horizontální dipól.
Solidní rozbor
OH1TV je zde. Doporučuji navštívit
stránky OH1TV, je na nich
mnoho hezkých projektů a úvah. A také to
začalo jedním velkým cílem:
3. Najít si funkční a efektivní řešení malé stanice pro DX komunikaci. Proto se
věnuji modelování antén, parametrům, jako je RDF, apertura, F/B a problémům, jako
jsou common mode currents, grounding, bonding ...
|
