Všeobecně Desítky let jsem používal pro tento účel nádherný program Nova for Windows od NLSA. Nic však netrvá věčně. A tak se jednoho květnového dne v roce 2026 stalo, že si můj oblíbený program nedokázal potřebná TLE data aktualizovat ze serverů Celestrak. Rozhodl jsem se tedy ke stažení a instalaci jedné z dříve vyzkoušených desktopových aplikací (ta druhá se jmenuje Orbitron). Volba padla na Gpredict (stránka programu je zde). Program se stahuje například na Sourcefoge. Co to jsou TLE (Keplerian Elements) jsem kdysi vysvětlil zde. Instalace Program se nikam neinstaluje. Stačí rozzipovat stažený balíček a uložit ho do pracovní složky: V pracovní složce jsem si vytvořil zástupce, kterého jsem propojil na plochu, protože přeci jenom používám tento program několikrát denně.
První spuštění a základní nastavení Při prvním spuštění je třeba jednoduše nastavit několik důležitých věcí z Menu - Edit - Preferences: 1. Odkaz na tzv. TLE data, aby Gpredict počítal s aktuálními keplerovskými daty. Já používám tzv. dailytle soubor, který je pro radioamatéry aktualizován denně organizací AMSAT. 2. Vlastní QTH, tj. QRA lokátor ze kterého si program vypočítá zeměpisné souřadnice pozorovatele na Zemi, pro kterého počítá oběhy družic. 3. Několik nastavení, aby program zobrazoval to, co potřebujeme.
Nastavení TLE souboru ze serverů AMSAT Nastavíme si v sekci Preferences - General - TLE Update pomocí tlačítek Add/Delete TLE source adresu na server AMSAT s potřebným souborem - viz obrázek. Na serveru jsou data uložena v textovém souboru, můžeme si je prohlédnout. Na serveru jsou uložena i data bez hlavičky, příklad uvádím zde. Data TLE pro jeden satelit vypadají takto: Po nastavení provedeme Update TLE data from network. Nastavení vlastního QTH stanoviště se dělá rovněž z Preferences, z položky Ground Stations. Nastavení zobrazení se dělá z menu Predict. Můj postup spočívá v tom, že si zvolím a pojmenuji nový modul. V tomto modulu si vyberu satelity, které mě zajímají. V mém případě jsou to satelity ISS, RS-44 a QO-100. Starý defaultní modul kliknutím zavřu, aby se mi zobrazoval jen ten můj nový a ten si nastavím tak, aby mi zobrazoval pozice (nebo dráhy) satelitů na mapě, v radarovém zobrazení dráhu s časovými údaji a některé vybrané tabulkové hodnoty (azimut, elevace, Doppler@100MHz). Některá nastavení se na obrazovce projeví bezprostředně, jiná až při dalším spuštění programu. Prorgam je malý, rychlý a startuje okamžitě.
Příklad zobrazení:
Další nastavení Program má v menu preferences položku Interfaces. Tam se nastavuje rozhraní pro komunikaci s rotátory a rádii. Porovnání programů Gpredict a Orbitron Každý z programů plní základní funkce, které potřebuji. U obou programů se snadno nastavují základní data (QTH, požadované satelity a získávání TLE dat). Rovněž nastavení zobrazení je přiměřeně jednoduché a rychlé. Ale jsou specifické situace, kdy jeden z programů spouštím jako první: 1. Když přijdu k PC, zapínám Gpredict, protože v něm okamžitě vidím následující AOS (Next AOS), tedy čas, kdy sledovaný satelit zase vyjde nad obzor a bude možné pracovat. Rovněž na jedno kliknutí si mohu zobrazit tzv. pass details, tj. data, polární (radarové) zobrazení s časovými údaji, či tabulku Az/El. Tohle v Orbitronu není okamžitě zřejmé a řešit výpočty předpovědí je obvykle zdržující a méně přehledné. 2. Když potřebuju udělat simulaci v čase, tedy zobrazovat data v jiném čase, než okamžitém, volím Orbitron a projdu si data o satelitu v čase, který mě zajímá.